Hlavní menu:

Paulínky.cz
Myšlenka na den: Buďte všestranně pokorní, mírní a trpěliví. srov. (Ef 4, 2)
15.04.2009, kategorie: Umění

Raffaello Sanzio: Svatý Pavel v Athénách

Raffaello Sanzio: Svatý Pavel v Athénách (1515-1516), předloha ke gobelínu, Londýn, Victoria and Albert Museum

Ke konci roku 1514 pověřil papež Lev X. umělce Raffaella Sanzia, aby vyhotovil předlohy pro deset gobelínů, jež by zdobily Sixtinskou kapli ve Vatikánu. Gobelín zobrazující kázání svatého Pavla na Areopagu byl pak utkán v proslulé textilní dílně Pietra van Aelsta v Bruselu a to v letech 1515-1517. Protože se právě rekonstruovala svatopetrská bazilika, byla Sixtinská kaple v té době jediným prostorem, kde se ve Vatikánu slavila liturgie. Neboť v 2. pol. 15. stol. byla původní bazilika z konstantinovské doby zbořena a začalo se se stavbou chrámu, který se nám dnes vybaví při vyřčení jména „Vatikán“.
Obraz, který je součástí celé série, výstižně ztvárňuje úryvek ze Skutků apoštolů, kde Lukáš vypráví o Pavlově kázání na aténském Areopagu. Kompoziční řešení prostoru antického typu nám ukazuje, jak si umělec představoval aténský Areopag v době, kdy do tohoto centra řecké vzdělanosti zavítal apoštol Pavel. Kruhový chrám se sloupovím v pravé části nápadně připomíná Bramanteho kostelík z římského Janikulu, který je zasvěcen mučednické smrti sv. Petra (Bramante se při jeho stavbě inspiroval antikou). Tímto způsobem Raffaello propojuje nejen dobu aténské antiky a své současnosti, ale symbolicky i samotného Pavla s apoštolem Petrem.
Jak nás informuje biblický autor, Atéňané byli národ oddaný filozofii (srov. Sk 17,21). A opravdu, na Raffaelově obrazu na jedné straně vidíme skupinu stoiků, kteří se oduševněně oddávají umění dialektiky. Ti sedí v blízkosti sloupoví, od něhož dostala jméno celá jejich škola (stoá – sloupoví). Epikurejové naopak stojí a poslouchají Pavlovu řeč netečně a nevrle – jak to vidíme u muže v červeném plášti. Ve Skutcích apoštolů totiž čteme: Přitom se s ním pouštěli do řeči i někteří učení epikurejci a stoikové. Jedni říkali: „Co chce tenhle mluvka vykládat?“ Jiní zase: „Zdá se, že hlásá cizí bohy“. Hlásal totiž radostnou zvěst o Ježíšovi a o zmrtvýchvstání“ (Sk 17,18).
Raffaello je ve své rekonstrukci biblického textu tak precizní, že do levého dolního rohu umisťuje dvě osoby, v nichž můžeme rozeznat Dionysia a Damaris, kteří se právě v ten den obrátili (viz Sk 17,16). Kompozici ještě doplňuje bronzová socha stojící za skupinou epikurejců. Je to jedna z model, které pobouřily Pavla, když přišel do Atén (viz Sk 17,16). Socha představuje Marse, boha války. Kompozičně působí jako protipól k postavě apoštola Pavla. V centru vidíme apoštola, jehož zdvižené paže odkazují na vyšší skutečnosti, které lze uchopit pouze vírou. Na druhé straně se pyšně vypíná Mars se štítem a kopím. Tyto dvě postavy symbolicky zastupují dva různé pohledy na svět. Na jedné straně mýtus války, jakožto průvodního znak tehdejší i dnešní civilizace. Na druhé straně láska Boha, který vítězí nad zlem vzkříšením svého Syna a „všecko tvoří nové“ (srov. Zj 21,5). A byla to právě víra ve vzkříšení, která se na tomto místě stala kamenem úrazu.
Obdivovatel Raffaellova obrazu v něm nemusí jen číst věrnou vizuální rekonstrukci 17. kapitoly Skutků apoštolů, ale může – zvláště po intenzivně prožitém setkání se vzkříšeným Ježíšem – najít novou inspiraci k dialogu s těmi, kteří cestu k Pravdě ještě teprve hledají.

Zdroj: Podle interních materiálů Dcer sv. Pavla na základě textu Prof. R. Papa volně upravily -am-ah-

Rodolfo Papa (1964) je malíř a historik umění. Žije v Římě, je členem Akademické rady na Papežské akademii umění a literatury a spolupracuje s mnoha uměnovědnými periodiky. S italskými Paulínkami spolupracuje na časopise Via-Verità-Vita, který je zaměřen na katechezi, pastoraci a komunikaci. V nakladatelství Paoline mu také vyšlo již několik publikací.


© Paulínky, © WebDesignum.cz 2008