4. etapa: Zápasit

Na začátku postního období je čas otevřít čtvrtou etapu duchovního putování se svatým Pavlem, etapu, která nás připraví na radostné slavení Velikonoc. I na tomto úseku naší cesty nám bude svítilnou liturgie, zejména evangelium první postní neděle.
Duch vyvedl Ježíše na poušť. Byl na poušti čtyřicet dní a byl pokoušen od satana, žil tam mezi divokými zvířaty a andělé mu sloužili.
Když byl Jan Křtitel uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a hlásal tam Boží evangelium: „Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu!“
Mk 1,12-15
Evangelista Marek v pouhých čtyřech verších shrnuje hluboký duchovní „zápas“ našeho Mistra. Na poušti, která připomíná dlouhé putování vyvoleného izraelského národa z egyptského otroctví do zaslíbené země, Ježíš zakouší zápas s pokušitelem. Marek nepíše o jednotlivých pokušeních, jak to dělají Matouš a Lukáš. Klade však důraz na přítomnost těch, kdo jsou Ježíši v tomto tichém vnitřním „zápase“ nablízku. Zmiňuje pozemské tvory (divoká zvířata) a nebeské tvory (andělé, kteří Ježíšovi posluhují). Ježíšovo vítězství nad pokušeními završuje plnost času a nastoluje Boží království. Po tomto dlouhém mlčení se Ježíš vydává hlásat evangelium po celé Galileji, aby i v pouštích lidských srdcí dobro zvítězilo nad zlem, aby v každém lidském životě zakvetla zahrada smlouvy s Hospodinem, aby každý člověk mohl znovu navázat přátelství s Bohem, a aby se lidské srdce stále více stávalo „živým Božím svatostánkem“ (viz Poselství Benedikta XVI. k postní době 2009).
Podobný zápas očekává každého, kdo bude chtít Krista opravdu následovat. Rovněž i apoštol Pavel osobně zakusil mnohé formy zápasu mezi starým člověkem a novým člověkem a píše o nich ve svých listech. Z nich poznáváme, že Pavlův zápas se odehrává v několika rovinách:
- Pavel prožívá zápas ve svém vlastním srdci, kde pociťuje hluboký konflikt mezi novým životem v Duchu a odporem, který tomuto životu klade starý člověk (Řím 7,15-25).
- Zápasí s iluzí o moudrosti a spravedlnosti založené na lidských skutcích a ne na Boží moci, která se projevuje v tajemství vtělení a v tajemství kříže (viz 1 Kor 1,18-30).
- Zápasí spolu s druhými a za druhé, aby ubránil své duchovní syny a dcery před manipulací ze strany falešných apoštolů, před pokušením ztráty odvahy i před pokušením vnitřních rozbrojů uvnitř jejich společenství (viz Gal 1,6-10; Kol 1,24-29). Pavel zápasí o to, aby otevřel jejich srdce lásce k Bohu a k bližnímu, která je prvním a největším přikázáním nového Zákona a shrnutím celého evangelia (viz Poselství Benedikta XVI. k postní době 2009).
Podle příkladu svatého Pavla jsme i my zváni k tomu, abychom vstoupili do postního období s touhou co nejlépe prožít Kristovo velikonoční tajemství a zakusit Boží moc, která, jak uslyšíme v liturgii velikonoční vigilie, „zahání hříchy, smývá viny, hříšníkům vrací nevinnost a zarmouceným radost; zahání nenávist, vytváří jednotu srdcí a pokořuje zlé moci” (viz velikonoční chvalozpěv Exultet i Poselství Benedikta XVI. k postní době 2009).
Podobně jako svatý Pavel i my chceme přilnout ke Kristu a nechat se přetvářet jeho evangeliem, abychom se stávali novým stvořením, které je poddajné Duchu, jenž v nás rozvíjí křestní milost a činí z našeho života proroctví Božího království.
Spolu se zakladatelem Paulínské rodiny, blahoslaveným Jakubem Alberionem, prosme o dar kajícího srdce, které je bdělé ke každé výzvě Hospodina, jenž se na nás obrací prostřednictvím církve i znamení doby a vybízí nás k tomu, abychom byli důvěryhodnými svědky jeho království.
K tomu je potřebné určit si chvíle ticha k zastavení a k naslouchání Božímu slovu, k rozjímání i ke sdílení v rodině či ve společenství. Konkrétními plody tohoto životodárného kontaktu s Božím slovem může být (podobně jako u apoštola Pavla):
- Vytrvalý zápas právě v té oblasti našeho života, kde se nejvíce projevuje konflikt mezi tím, k čemu nás vede Boží Duch, a tím, co nám podbízí náklonnost ke hříchu. Pravé odhodlání k tomuto zápasu se projeví velmi konkrétní, byť i malou obětí, například zřeknutím se nějaké příjemné věci, která nás ukolébává ve vlastní soběstačnosti, nebo nějakým skutkem ve prospěch bližních.
- Zápas za to, aby v našem životě stále více vítězila logika Kristova kříže. Ten se může projevit trpělivým a radostným přijímáním těch situací, kdy nám vnější okolnosti nepříjemně překazí splnění našich vlastních ač i velmi dobrých plánů.
- Zápas spolu s druhými a za druhé, aby i v jejich životě vítězilo Kristovo světlo. Tento zápas se může odehrávat jednak tím, že budeme za své bližní prosit v modlitbě, ale i tím, že budeme do našich každodenních vztahů vědomě vnášet pokoj, trpělivost a lásku.
Zdroj: S. Giovannamaria Carrara FSP, provinciální představená Dcer sv. Pavla v Itálii (zpracovala -am-)